Publikace |
2018
Abstrakt
V textu definujeme spirituální aktivismus jako specifický nástroj intervencí (či rámec intervencí) v kontextu spirituálně orientované a spirituálně senzitivní sociální práce. Představujeme jeho filosofická východiska, stejně jako doporučení pro praktické aplikace a posuzujeme, zda je takto pojatý kompatibilní s teoretickým konceptem person-in-envrionment, o který opíráme vymezení oborové specificity sociální práce.
Z hlediska akceptace klasického pojetí profesionálního diskursu sociální práce (tedy v rámci spirituálně senzitivní sociální práce) se nám spirituální aktivismus nejeví jako zcela aplikovatelný do praxe sociální práce.