Kardiovaskulárními příhodami aterosklerotického původu jsou nejčastěji postihovány osoby vyššího věku. U starších pacientů však kromě pokročilých a komplexních změn kardiovaskulárního systému čelíme dalším dlouhodobým onemocněním i následkům jejich léčby.
Navíc u starších pacientů narážíme i na odlišnou odpověď na jakoukoli léčbu způsobenou obecně odlišnou farmakodynamikou a farmakokinetikou; tito pacienti také užívají další léky, které mohou s naší léčbou v tomto terénu nevhodně interagovat. Situaci dále komplikuje celkově horší spolupráce pro zhoršené kognitivní schopnosti.
Na jedné straně tedy starší pacienti s vysokým kardiovaskulárním rizikem profitují z dobře nastavené léčby kardiovaskulárních onemocnění nejvíce, na straně druhé jsou často více vystaveni jejím nepříznivým účinkům. V některých případech lze však vhodnou léčbou a prevencí kardiovaskulárních onemocnění příznivě ovlivnit také celkový stav pacienta a snížit tak i křehkost.
Mezi nejúspěšnější léky v této oblasti patří statiny a některá antihypertenziva. I v pokročilém věku lze navíc výrazně ovlivnit průběh řady onemocnění opatřeními životního stylu.
Zmíněnou problematiku jsme se pokusili v tomto článku podrobněji diskutovat.