Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami, u vzorku pacientů s depresivními poruchami, u vzorku pacientů s emočně nestabilní poruchou osobnosti (HPO) a u zdravých kontrol.
Metoda: Pacientům s úzkostnými poruchami, pacientům s depresivními poruchami, pacientům s emočně nestabilní poruchou osobnosti (HPO) a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě (SCS-CZ) a tendenci k prožívání studu (TOSCA-3S). Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23.
Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA a jednocestná MANOVA s Bonferroniho post-hoc testy. Velikost rozdílu při srovnávání skupin byla pak posouzena pomocí Cohenova d.
Výsledky: Všechny tři klinické skupiny vykazovaly signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká.
Soucit k sobě u všech vzorků koreloval s tendencí k prožívání studu. Diskuze: Proč se všechny klinické vzorky, pokud jde o míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu, lišily od zdravých subjektů? Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke vzniku maladaptivního studu vždy, když člověk zažívá něco, co vnímá jako "špatné" ve srovnání s jáským ideálem.
A protože stud je velmi bolestivý pocit, jsou pak automaticky aktivovány nejrůznější obranné mechanismy, jež v důsledku vedou k velmi různým psychopatologickým symptomům. Nedostatek soucitu k sobě může proto být důležitým skrytým faktorem zapříčiňujícím nejrůznější duševní problémy.
Na druhé straně může být soucit k sobě také důležitým předpokladem duševního zdraví. Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u tří různých duševních poruch.
Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.