Abstrakt
Cíl: Zhodnotit střednědobé až dlouhodobé výsledky záchovných operací aortální chlopně a identifikovat rizikové faktory selhání těchto výkonů. Metodika: V období od 11/2007 do 10/2017 bylo na našem pracovišti provedeno 198 záchovných operací aortální chlopně.
Průměrný v ěk operovaných byl 48,4 +- 13,5. Průměrný stupeň aortální regurgitace před operací byl 3,4 +- 1,1.
Aortální regurgitace způsobená dilatací aortálního kořene byla u 106 nemocných, prolaps cípu u 92 pacientů. Výsledky: Z celkového počtu 198 operací byla provedena 24x suprakoronární náhrada ascendentní aorty, 11x reimplantace aortální chlopně, 71x remodelace aortálnícho kořene (66x spolu s implantací zevního anuloplastického prstence) a 92 pacientům byl proveden výkon na cípech aortální chlopně. 30denní mortalita byla 0%.
Ve sledování 194 operovaných pacientů, zemřeli čtyři nemocní, přežívání je 98%. Střední doba sledování je 2,8 roku.
Reoperováno bylo 19 pacientů (9,5,%); 15 pro recidivu aortální regurgitace, 1 pro rozvoj aortální stenózy, 2 pro infekci cévní protézy a 1 pro pseudoaneuryzma kořene aorty. Z provedených reoperací byla provedena 1x replastika aortální chlopně, 1x náhrada bioprotézou, 14x mechanickou protézou (z toho 1x s uzávěrem pseudoaneuryzmatu) a 2x náhrada aortálního kořene homograftem, Hlavní důvody recidivy aortální regurgitace bylo obnoveno prolapsu cípu a redilatace aortálního anulu při selhání anuloplastiky (9x).
Dalšími příčinami selhání aortální plastiky byla restrikce a retrakce cípů (6x). Závěr: Záchovné operace aortální chlopně lze v současnosti považovat za metodu volby u vybraných pacientů.
Echokardiografie správně rozliší nálezy vhodné k záchovnému výkonu, určí optimální typ výkonu, zhodnotí jeho výsledek a odhalí přítomnost rizikových faktorů selhání rekonstrukce aortální chlopně.