Vztah deprese a osteoporózy je reciproční. Depresivní osoby mají sníženou minerálovou kostní hustotu a vyšší riziko fraktur z důvodu "nezdravějšího" životního stylu, vyššího rizika pádů, antidepresivní medikace, ale také hormonálních s mediátorových změn (zvláště serotoninergního systému).
Z antidepresiv se za nejrizikovější stran osteoporózy považují antidepresiva ze skupiny SSRI (zpětné vychytávání serotoninu); riziko fraktur z důvodu vegetativních změn obvykle strmě stoupá po zahájení léčby, po adjustaci vegetativního systému toto riziko mírně stoupá s délkou léčbu v důsledku vlivu na minerálovou kostní hustotu prostřednictvím přímého působení antidepresiv na kostní serotoninergní systém. Recipročně může pak osteoporóza zvláště svými komplikacemi akcentovat depresivní symptomy.
Ze vztahu osteoporózy a deprese plynou možná praktická doporučení pro skríning osteoporózy u vybraných skupin depresivních osob a naopak léčba SSRI by měla rozšířit "rizikovou" farmakologickou anamnézu osteologů v rámci diferenciální diagnostiky osteoporózy.