Abstrakt
Klasické, územím státu vymezené administrativní vztahy jsou v rámci unijního prostoru nahrazovány vztahy, označovanými jako administrativní pluralismus. Skutečnost, že aplikovatelné předpisy unijního práva rozšiřují účinky určitých povolení na celé území Unie má za následek, že veřejné správy jednotlivých států jsou konfrontovány s existencí cizích forem úředních aktů, u kterých se nevyžaduje žádné formální uznání ze strany jiného členského státu.
Příspěvek se věnuje vybraným otázkám, které fenomén administrativního pluralismu implikuje: Za prvé, které správní orgány vykonávají dohled nad výkonem oprávnění, plynoucích z úředních aktů a realizovaných na území jiného členského státu. Za druhé, jakými pravomocemi disponují správní orgány tohoto jiného státu ve vztahu k těmto cizím úředním aktům.
A konečně za třetí: jakým způsobem má být cizí úřední akt klasifikován v případě, že správní orgán jiného členského státu disponuje oprávněním jej měnit, nebo rušit (tzv. kvalifikační problém).