Abstrakt
Zavedení vakcinace proti lidským papilomavirům (HPV - human papil loma virus) do praxe v roce 2006 přineslo obecné zvýšení zájmu o tuto pohlavně přenosnou infekci. Do povědomí laické i odborné veřejnosti se dostala informace, že HPV je pohlavně přenosná infekce s vysokou prevalencí, která při své perzistenci ohrožuje muže, ženy i děti.
Po 10 letech od začátku očkování se do klinické praxe dostává nonavalentní vakcína, která významně rozšiřuje účin nost vakcinace a má již i populační data potvrzující její smysl a bezpečnost. Od objevení HPV v roce 1907 uplynulo více než půl století, než bylo v letech 1974-1984 prokázáno prof.
Zur Hausenem kauzální spojení mezi HPV infekcí a karcinomem hrdla děložního, za což v roce 2008 získal Nobelovu cenu. Znalost zmíněné kauzální souvislosti byla podkladem k vývoji vakcín proti HPV, které byly v roce 2006 (kvadrivalentní vakcína Silgard(R), HPV 6/11/16/18), 2007 (bivalentní vakcína Cervarix(R), HPV 16/18) a 2015 (nonavalentní vakcína Gardasil(R)9, HPV 6/11/16/18/31/33/45/52/58) uvedeny do klinického už ívání, a k doporučení Světové zdravotnické organizace opřít případný nově zakládaný screen ing karcinomu hrdla děložního o detekci přítomnosti HPV.