Abstrakt
ÚČEL STUDIE: Cílem studie bylo představit chirurgickou techniku kombinující interpozici a suspenzní artroplastiku pomocí implantátu TIE-IN jako možnosti léčby pokročilých symptomatických až konečných stadií rhizartrózy. MATERIÁL A METODY: Od roku 2015 jsme provedli interpoziční artroplastiku kombinovanou se suspenzní artroplastikou pomocí implantátu TIE-IN u 12 pacientů, většinou indikovaných pro stadium IV rhizartrózy.
Ve dvou př ípadech byla přítomna rhizarthróza III. etapy se souběžnou destrukcí lichoběžníku. Ve dvou dalších případech pacienti trpěli sekundární osteoartrózou spojenou s revmatoidní artritidou.
Bolest při zátěži byla přítomna u všech pacientů, z nichž u 10 pacientů došlo k bolesti v klidu. Předoperačně celkem 10 pacientů vykazovalo subluxaci prvního karpometacarpálního kloubu o 50% šířky kloubního povrchu.
Poměr mezi dominantním a nedominantním koncem byl 1: 1. V rámci hodnocení byla zjištěna korelace mezi předoperačními nálezy a pooperačními výsledky po 3 měsících sledování.
Vyšetření zahrnovalo posouzení intenzity bolesti pomocí stupnice VAS, rozsah měření pohybu Kapandjiho testem opozice, test pevnosti rukou a funkční hodnocení pomocí bodovacích systémů DASH skóre, modifikované skóre DASH pro palec a modifikované skóre Wrightington. VÝSLEDKY: V dané skupině pacientů nebyly hlášeny žádné intraoperační nebo pooperační komplikace, jako je infekce, syndrom komplexní regionální bolesti, selhání implantátu nebo selhání chirurgického zákroku.
Bolest v klidu ustoupila u všech 12 pacientů. Skóre intenzity bolesti VAS se zlepšilo z předoperačního průměru 5,8 na 0,8 pooperačně.
Rozsah pohybu u všech pacientů s IV stadií rhizarthrózy se podstatně zlepšil. Průměrné skóre opozice Kapandjiho palce vzrostlo z 6,9 předoperačně na 9,5 po operaci.
DISKUSE: Pro pokročilé rhizartrózy existuje několik možností chirurgické léčby. Kromě výše zmíněné kombinace interpozice a suspenzní artroplastiky se jedná o trapeziometakarpální (TMC) artrodézu na jedné straně a totální artroplastiku carpometacarpálního kloubu na straně druhé.
Artrodéza je i nadále poměrně často používaným postupem, navzdory konečnému omezení pohybu palce. Je to kvůli této ztrátě jemné motorické funkce, proč to není preferovaná technika pro léčbu pokročilé rhizartrózy na našem oddělení.
Naopak totální náhrada TMC kloubu je na našem pracovišti, stejně jako na mnoha dalších odděleních, u kterých je léčba pro pokročilé symptomatické rhizartrózy volena, protože v konzervativní resekci kloubních ploch je zachována biomechanika carpometacarpal palce. Výsledkem je, že tato technika kombinuje výhody jiných chirurgických metod tím, že zajišťuje plný bezbolestný rozsah pohybu a síly kloubu na rozdíl od jiných technik, které většinou vznikají buď v omezeném pohybu, nebo ve ztrátě síly uchopení.
K dispozici je celá řada technik resekce artroplastiky. Z jednoduché trapeziektomie, která vede k radiálnímu kolapsu kolony a nakonec k hlavnímu funkčnímu deficitu, až k různým technikám interpozice nebo suspenze artroplastiky s výsledným rozsahem pohybu, stabilitou a tím i silou přilnutí v závislosti na použité technice.
ZÁVĚRY: Použitím kombinace interpozice a suspenzní artroplastiky karpometakarpálního kloubu palce pomocí implantátu TIE-IN zachováváme délku palce, jeho stabilitu, a tím dosahujeme zotavení adekvátního rozsahu pohybu a síly uchopení palce. Naše závěry jsou v souladu s výsledky získanými v referenčních centrech.