Abstrakt
Příspěvek představí koncepci subverzivního potenciálu estetické zkušenosti umění současného německého teoretika, navazujícího na tradici kritické teorie, Christopha Menkeho. Podle Menkeho tato podvratnost spočívá ve schopnosti estetické zkušenosti umění zneplatnit automatické porozumění a vyvolat tak krizi rozumu, která přesahuje hranice konkrétní estetické zkušenosti.
Menke své pojetí staví na pojmech estetické autonomie a estetické svrchovanosti, v jádru jeho argumentace je především důsledné odmítnutí představy umění, jehož úkolem by mělo být řešení aktuálních problémů společnosti. V první části příspěvku se zaměřím na vysvětlení Menkeho pozice.
Ve druhé na rozvinutí možných transformativních účinků subverzivity estetické zkušenosti umění, aniž by se z umění činila hlásná trouba jemu vnějších zájmů či bezzubá kritika.