Abstrakt
Vitamín K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích a existují tři formy vitaminu K - K1, K2, K3. Vitamin K působí jako kofaktor posttranslační karboxylace kyseliny glutamové na kyselinu y-karboxyglutamovou, který je důležitý pro vazbu vápenatých iontů koagulačními faktory, proteinem C a proteinem S.
Podílí se na funkcích jiných proteinů, které interagují s vápenatými ionty, např. osteokalcin a matrix Gla protein. Vitamin K1 hraje roli zejména v koagulaci krve, zatímco vitamin K2 ovlivňuje remodelaci kostí a homeostázu vápníku.
Protinádorový účinek je popsán u všech forem vitaminu K, nicméně nejlepší výsledky in vitro a in vivo byly prozatím popsány vitamínem K3. Denní příjem vitaminu K1 v západní stravě postačuje k koagulaci krve, zatímco denní př íjem vitaminu K2 je nedostatečný pro pokrytí karboxylace proteinů závislých na vitaminu K.
Nedostatečná karboxylace proteinů závislých na vitaminu K je spojena s vyšším rizikem výskytu zlomeniny osteoporózy a nadměrnou kalcifikací cévních stěn v důsledku paradoxu vápníku. Vitamin K se vstřebává z gastrointestinálního traktu za přítomnosti žlučových solí a pankreatické lipázy a v plazmě se transportuje lipoproteiny.
Referenční rozsah vitaminu K1 lze nalézt v literatuře, zatímco referenční rozsah vitaminu K2 nebyl zveřejněn. Vitamin K lze stanovit chromatografickými metodami.