Abstrakt
Autoři popisují současný stav rutinní laboratorní diagnostiky kardiovaskulárního rizika se zaměřením na metrologii, návaznost měření, externí hodnocení kvality, biologickou variabilitu a kritickou diferenci po sobě jdoucích měření. Zatímco v případě cholesterolu, triacylglycerolů, glukózy a HbA1c je analytická spolehlivost vyhovující, u HDL-chole-sterolu, LDL-cholesterolu, apolipoproteinu A1, apolipoproteinu B, Lp(a) a LpPLA2 je prostor pro zlepšení porovnatelnosti výsledků měření.
Biologická variabilita významně ovlivňuje interpretaci výsledků lipidového profilu, protože kritická diference dvou po sobě jdoucích měření je u většiny parametrů vyšší než 20 %. Současná metodologie stanovení remnantního cholesterolu není standardizována.