Porovnání nákladové efektivity okamžitě zahájené léčby oproti odložené terapii chronické hepatitidy C v České republice
Abstrakt
Východiska: Přímo působící antivirotika (DAA - direct-acting antiviral agents) dramaticky zlepšila prognózu pacientů infikovaných virem hepatitidy C (HCV). Limitací jejich širokého použití jsou vysoké náklady.
Cílem předložené analýzy je zhodnotit nákladovou efektivitu u dosud neléčených pacientů infikovaných HCV genotypem 1 (GT1), a to okamžitě bez ohledu na stav jaterní fibrózy nebo až při pokročilé jaterní fibróze. Materiál a metody: Byl adaptován farmakoekonomický model s typickou strukturou pro HCV infekci.
Do modelu vstupuje kohorta 10 000 pacientů, která je léčena kombinací ledipasvir/sofosbuvir buď okamžitě (hodnocená kohorta), anebo až při progresi do pokročilé fibrózy/cirhózy (komparativní kohorta). Věk a METAVIR rozložení odpovídá situaci v České republice.
V analýze byly uvažovány náklady zdravotní, alternativně i sociální. Data o účinnosti, pravděpodobnosti progrese a kvalitě života byly převzaty z literatury.
Výsledky jsou prezentovány jako inkrementální náklady (ICER) na QALY (Quality adjusted life-years). Pro limitaci nejistoty byly provedeny analýzy senzitivity.
Výsledky: V celoživotním časovém horizontu byla okamžitá léčba DAA dominantní (méně nákladná a účinnější) při srovnání s odloženou terapií. Dominance byla jak při úvaze zdravotních (ICER/QALY -4 414 Kč), tak i zdravotních a sociálních nákladů (ICER/QALY -214 948 Kč).
Okamžitá léčba zabránila 619 příhodám, zejména hepatocelulárního karcinomu a předčasnému úmrtí. Provedené analýzy senzitivity potvrdily robustnost výsledků.
Závěr: Analýza nákladové efektivity prokázala, že okamžitá léčba nově diagnostikovaných pacientů s HCV GT1 je dominantní v porovnání s odloženou terapií v podmínkách České republiky, a to jak z pohledu zdravotních, tak i zdravotních a sociálních nákladů.