Přínos inflačního manévru ke zlepšení poporodní stabilizace extrémně nezralých novorozenců porozených v šedé zóně
Abstrakt
Pozadí a cíl studie: Potřeba intubace na porodním sále je u extrémně nezralých novorozenců vysoká a negativně závislá na gestačním stáří. Inflační manévr je fyziologický koncept, který může snížit potřebu intubací na porodním sále i u nejnezralejších novorozenců, a tak pozitivně ovlivnit jejich vývoj.
Metoda: Retrospektivní analýza prospektivně sbíraných dat nezralých novorozenců stabilizovaných po porodu na v ýzkumném resuscitačním lůžku, které umožňuje pořizování dvou simultánních videozáznamů. Data byla získávána od roku 2010.
Nezralí novorozenci narození před 30. týdnem těhotenství byli stabilizováni podle standardu neonatologického oddělení vytvořeného na základě ILCOR doporučení z roku 2010. V roce 2013 byl do protokolu zahrnut inflační manévr prováděný tlakem 25 cm H2O po dobu 15-20 sekund.
Primárním výstupem byla potřeba intubace na porodním sále v období před a po zavedení inflačního manévru. Sledována byla rovněž mortalita a závažná novorozenecká morbidita v obou skupinách.
Výsledky: Po zavedení inflačního manévru se snížila potřeba akutní intubace na porodním sále. U skupiny extrémně nezralých novorozenců narozených před 25. týdnem těhotenství bylo snížení statisticky významné (18/25, 72 % vs. 8/24, 33 %; p <0,007).
Hraničně významně se snížila i potřeba umělé plicní ventilace v prvních 72 hodinách života (9/24, 37 % vs. 16/25, 64 %; p = 0,064) a výskyt závažného intraventrikulárního krvácení (3/24, 12 % vs. 9/25, 36 %; p = 0,055). Naopak významně se zvýšil výskyt otevřené tepenné dučeje indikované k léčbě (10/24, 41 % vs. 4/25, 16 %; p <0,05).
Závěr: Zavedení inflačního manévru do klinické praxe snížilo potřebu intubací na porodním sále zvláště u nezralých novorozenců porozených na hranici viability, což se mohlo příznivě promítnout i do snížení výskytu jejich kraniální morbidity. Povzbudivé výsledky by měly být potvrzeny v randomizovaných studiích zaměřených na tuto populaci.