Abstrakt
V roce 2017 vydala Česká revmatologická společnost přepracovaná Doporučení pro léčbu revmatoidní artritidy (RA). Základem je včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení účinné terapie.
Strategie léčby se řídí posuzováním aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů v pravidelných časových intervalech a úpravou medikace při nedosažení cíle léčby. Zpravidla do třetího měsíce od zahájení léčby je doporučováno dosažení alespoň 50% redukce aktivity a do šestého měsíce dosažení cíle léčby - remise (alternativně nízké klinické aktivity).
Doporučuje se zahájit monoterapii methotrexátem, při kontraindikaci nebo intoleranci zvážit nasazení leflunomidu nebo sulfasalazinu. Ve většině případů se na počátku onemocnění (někdy také při relapsu etablované RA) doporučuje zvážit glukokortikoidy, kromě nízkých dávek se připouští i dávky střední, případně vysoké.
Podávání glukokortikoidů by mělo ideálně trvat kratší dobu než tři měsíce, rozhodně ne déle než šest měsíců. Po selhání iniciální léčebné strategie se další postup řídí přítomností nepříznivých prognostických faktorů (vysoká aktivita nemoci, pozitivní autoprotilátky a časné erozivní poškození kloubů).
Pokud nejsou přítomny, lze zvážit změnu za jiný konvenční syntetický chorobu-modifikující antirevmatický lék, eventuálně jejich kombinaci. U nemocných s nepříznivými prognostickými faktory je na místě zvážit přidání biologické léčby (inhibitory TNF, abatacept, tocilizumab nebo sarilumab a za některých okolností i rituximab) nebo nasazení cíleného syntetického léku (inhibitory janus kináz).
Biosimilární léky jsou považovány za rovnocenné referenčním originálním biologickým lékům. U nemocných v setrvalé remisi (minimálně půl roku), kteří již nejsou léčeni glukokortikoidy, je možné zvážit snížení dávky biologického léku nebo prodloužení intervalu podávání. Úplné vysazení biologického léku vede často ke vzplanutí nemoci.
Doporučené postupy představují praktický návod, jak ve většině případů postupovat při léčbě pacientů s RA.