Abstract
Výpověď z pracovního poměru je jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru, jehož právní účinky nastávají až uplynutím výpovědní doby. Zákoník práce upravuje výpověď v ustanovení § 50 a násl. zákoníku práce.
Právní úprava stanoví přísné hmotněprávní podmínky, které je třeba splnit, aby bylo skončení pracovního poměru výpovědí považováno za platné.