Léčba nestabilních osteoporotických zlomenin thorakolumbální páteře krátkou zadní transpedikulární instrumentací a cementovou augmentací obratle využitím metody vertebroplastiky nebo kyfoplastiky
Abstrakt
Úvod: Je prezentována retrospektivní studie souboru 26 pacientů v letech 1/2010-6/2016 s nestabilní osteoporotickou zlomeninou thorakolumbální páteře, léčenou krátkou zadní transpedikulární fixací a vertebroplastikou postiženého obratle. Materiál a metoda: Pacienti byli operováni v pronační pozici se zavedením transpedikulárních šroubů, repozicí zlomeného obratle s následným zavedením Jamshidi jehel v případě VP nebo balonového expandéru v případě KP, a vyplněním obratlového těla polymethylmethakrylátovým cementem a doplněním posterolaterální fúze.
Výsledky: Z průměrného předoperačního JOA skóre 11,7 (+/- 1,48) došlo při hodnocení jeden rok po operaci ke zlepšení na hodnotu 15,6 (+/- 1,62) (p = 0,02). V hodnocení subjektivní bolesti pomocí VAS skóre došlo ke zlešení z předoperační hodnoty 5,2 (+/- 1,8) na hodnotu 2,56 (+/- 1,49) jeden rok po operaci (p = 0,03).
Celkem u tří pacientů (11,5 %) byl zjištěn neurologický deficit před operací. U všech došlo pooperačně ke zlepšení o jeden stupeň.
Obnovení sagitální rovnováhy měřením modifikovaného Cobbova úhlu v sagitální rovině bylo dosaženo korekce z předoperační hodnoty průměrně 18,9 (+/- 3,4) na hodnotu 8,8 (+/- 2,3) pooperačně s následným zhoršením na hodnotu 14,1 (+/- 2,6) stupňů jeden rok po operaci. Únik cementu typu B s únikem malého množství cementu do páteřního kanálu bez nutnosti operační revize byl nalezen u jednoho pacienta. Unik typu S prevertebrálně bez nutnosti operační revize, bez manifestace plicní embolie, byl nalezen u jednoho pacienta. Únik typu C byl nalezen celkem u deseti pacientů, z toho celkem 2krát do páteřního kanálu a 8krát do oblasti meziobratlové ploténky.
Pouze jeden pacient z této skupiny, s únikem cementu do páteřního kanálu a zhoršením neurologického nálezu, byl revidován bez pooperačního zlepšení neurologického deficitu. Selhání instrumentace v intervalu jednoho roku po operaci byl nalezen u čtyř pacientů.
U tří z nich došlo k migraci transpedikulárních šroubů instrumentace a u jednoho ke zlomení šroubu. Manifestace nové patologické zlomeniny obratle, přilehlého k operovanému segmentu, byla nalezena u celkem dvou pacientů.
Diskuse: Výsledky studie potvrzují, že výhodou této operační techniky je zatížení pacienta jednou operací, možnost repozice zlomeniny, nepřímá deliberace páteřního kanálu a možnost korekce sagitální rovnováhy. Nevýhodou je riziko úniku cementu s rozvojem závažných klinických komplikací, riziko ztráty dosažené korekce sagitální rovnováhy, selhání instrumentace a vývoj patologické zlomeniny přilehlého obratle fúzi.