Abstract
Tento příspěvek diskutuje možné problémy statistického měření diskriminace a vyzývá k lepšímu porozumění datům, limitacím vyplývajícím z kvality dostupných dat a v neposlední řadě také volá po zkvalitnění dostupných dat. Pokud máme být v budoucnu schopni měřit míru diskriminace v ČR na základě statistických dat a hodnotit kvalitu opatření vedoucích ke zmírnění diskriminace, nemůžeme pracovat bez etnicky identifikovatelných dat.
Další cestou k chápání a měření diskriminace může být také použití experimentálních metod. Příkladem je výzkum diskriminace v pozornosti (Bartoš et al., 2013), který mimo samotného měření diskriminace vstupuje do diskuse s návrhem jednoduchého opatření - anonymizace životopisů - které může vést ke snížení diskriminace na trhu práce.