Nádorová onemocnění se řadí mezi hlavní příčiny úmrtí na celém světě. Extenzivní výzkum vedl v posledních dekádách k vývoji účinných protinádorových léčiv, která významně zlepšila prognózu pacientů s rakovinou.
V současnosti je ale hlavní příčinou smrti pacientů s nádorovým onemocněním nádorová kachexie, stav charakterizovaný systémovým zánětem a progresivní ztrátou tělesné hmoty. Přestože existuje množství důkazů o metabolismu nádorových buněk, mnohem méně je známo o vlivu nádoru na metabolismus hostitelského organismu, a tedy i o rozvoji nádorové kachexie je známo mnohem méně.
Výzkumy v této oblasti naznačují, že progrese nádoru je spojena s metabolickým přeprogramováním hostitele, kdy hlavní metabolické orgány (kosterní sval, tuková tkáň, játra a β-buňky pankreatu) začnou vykazovat známky inzulinové rezistence. Jedná se o zvýšenou lipolýzu v tukové tkáni, snížený odsun glukózy, zvýšenou produkci glukózy v játrech a změny v sekreci inzulinu.
Tyto změny zčásti představují evolučně konzervovaný mechanismus pro redistribuci substrátu směrem k prioritním buňkám těla (např. imunitním buňkám při rozvoji imunitní reakce, plodu v průběhu těhotenství a neuronům v období snížení příjmu potravy) a nádor ho využívá pro zajištění toku substrátu z hostitelského katabolického do nádorového anabolického kompartmentu. Léčebné postupy, které by cílily primárně na hostitelský organismus, tak představují slibnou cestu dalšího výzkumu a vývoje v oblasti onkologie.