Abstrakt
Studie se věnuje tématu testování validity odpovědí a záměrného předstírání (simulace) symptomů nebo nemoci. Cílem této práce bylo zjistit diskriminační schopnosti, maximální výkon a schopnost účelově měnit výsledek v Reyově 15položkovém testu u souboru běžné populace.
Soubor čítal zdravé dobrovolníky (N = 136), jimž byl test administrován trojí manipulací instrukce: 1. snaha o nejlepší výkon (maximální výkon); 2. snaha o získání invalidního důchodu (výrazná simulace); 3. snaha o prodloužení pracovní neschopnosti (mírná simulace). Při snaze o nejlepší výkon byl průměrný skór 14 bodů (směrodatná odchylka, SD = 2,65).
Pro získání invalidního důchodu byl průměrný skór 4 body (SD = 3,39) a pro prodloužení pracovní neschopnosti 8 bodů (SD = 3,76). Při stanoveném hraničním skóru < 9 (skór 8 a menší představoval snahu záměrně výsledky zkreslovat) má test u našeho souboru 82% specificitu a 95% senzitivitu.
Nejlepší specificity dosahoval test při hraničním skóru 10 (96 %), senzitivita byla při tomto skóru 90 %. Celkově má Reyův 15položkový paměťový test poměrně dobré psychometrické vlastnosti pro použití ve forenzní i v klinické praxi.
Je do určité míry schopen diferenciace mezi simulujícími a nesimulujícími osobami a může tak být užitečným screeningovým nástrojem. Doporučujeme nepoužívat jej samostatně,ale jako metodu doplňkovou k dalším testům, například k Testu mince v ruce.