Abstrakt
Astma bronchiale je již více než 100 let považováno za chronické zánětlivé onemocnění postihující dýchací cesty, spojené s jejich hyperreaktivitou a remodelací. Důkazem kauzální vazby mezi nemocí a zánětem je i jednoznačný klinický efekt udržovací protizánětlivé terapie, která po svém zavedení v druhé polovině minulého století dramaticky zlepšila průběh a prognózu astmatu a minimalizovala jeho letalitu.
Přesto však téměř 5 % nemocných trpí závažnou formou bronchiálního astmatu se sklonem k těžkým exacerbacím, které je refrakterní ke konvenční inhalační terapii a zpravidla vyžaduje dlouhodobou léčbu systémovými kortikoidy se všemi nežádoucími důsledky. Poprvé v roce 2015 se v mezinárodních doporučeních pro léčbu bronchiálního astmatu u těchto nemocných objevilo doporučení nasadit přidatnou biologickou terapii nebo terapii ultra-dlouze působícím inhalačním anticholinergikem ještě před zahájením dlohodobé systémové kortikoterapie, což významně zvýšilo efektivitu a bezpečnost léčby a v neposlední řadě i komfort pacientů.