Abstrakt
Etnografický výzkum se od jiných typů výzkumů liší tím, že je doslova ztělesněnou zkušeností. Podstatnou součástí etnografického výzkumu je pozorování a účastnění se, které zahrnuje naslouchání a pokládání otázek týkajících se životů lidí, jejich zkušeností a významů, které těmto zkušenostem a svým životům přikládají.
Vytváření vztahů v terénu může často vyústit v etickou výzvu, která souvisí se s osobními hranicemi a pocitu zavázanosti poté, co etnograf opouští terén. Pokud přístup k výzkumnému partnerovi vyžaduje specifickou sensitivitu, etnograf se nachází na tenké hraně.
Výzkumník může být emocionálně ovlivněn tím, co dělá, místem, na kterém se nachází a odpovědmi, které dostává. V tomto článku předkládám vlastní metodologickou reflexi mého výzkumu v souvislosti s výzkumem percepce smrti v současném Mexico City.
Zaměřuji se na způsoby, jakými mohou emoce a empatie ovlivnit vztah mezi výzkumníkem a informantem. Důležitou součástí článku je reflexe nad silnými emocemi a nad způsoby, které je třeba dodržovat, aby se výzkumník vyrovnal s psychickým tlakem.