Abstrakt
V současné době je v České republice dostupných šest statinů. Nejčastěji užívanými jsou atorvastatin, simvastatin a rosuvastatin, jejich podíl na celkové spotřebě se pohybuje kolem 95 %.
Hlavní rozdíl mezi statiny spočívá ve farmakokinetických vlastnostech. Ty ovlivňují variabilitu jejich hladiny, což se do velké míry odráží v jejich snášenlivosti i délce působení, která zase určuje jejich účinnost.
Lipofilní statiny (atorvastatin, lovastatin a simvastatin) jsou substráty eliminačního transportéru glykoproteinu P (P-gp) a izoenzymu CYP3A4/5 a inhibice či indukce obou systémů významně ovlivní jejich hladinu a snášenlivost. Fluvastatin je substrátem izoenzymu CYP2C9, tato oxidáza je podstatně méně citlivá k ovlivnění aktivity.
Hydrofilní statiny (rosuvastatin, pitavastatin a pravastatin) nejsou transformovány izoenzymy CYP a jejich biologická dostupnost není významně ovlivněna P-gp. Variabilita hladiny této skupiny statinů je významně menší.
Vstup všech statinů do místa jejich působení - do hepatocytu - je ovlivněn polymorfní influxní pumpou OATP1B1, transportérem s významnou variabilitou účinnosti. Dostatečný influx statinů do hepatocytu je podmínkou farmakodynamického účinku, tedy inhibice HMG-CoA reduktázy i jejich eliminace do žluče.
Nízká aktivita OATP1B1 může vést k nedostatečné učinnosti, a naopak k navození nežádoucích účinků. Zejména u simvastatinu, který má silnou afinitu k této pumpě, je výskyt myalgií a myopatií významně ovlivněn aktivitou transportéru.
Při jeho nulové aktivitě stoupá toxicita (zejména výskyt myalgií/myopatií) 20-30násobně. Statiny jsou kompetitivními inhibitory HMG-CoA reduktázy, jejich dostatečná koncentrace v průběhu dávkovacího období rozhoduje, spolu s dávkou statinu, o výsledném hypolipidemickém účinku.
U déle působících statinů (rosuvastatin a atorvastatin) je inhibice aktivity HMG-CoA reduktázy stabilnější a snížení koncentrace LDL cholesterolu výraznější. Ve farmakoterapii se tyto vlastnosti projeví v míře inhibice syntézy cholesterolu, u dlouhodobě působících statinů (rosuvastatinu a atorvastatinu) je tak efekt na snížení hladiny LDL cholesterolu největší.
Variabilita expozice simvastatinu se na straně druhé projeví vyšším výskytem nežádoucích účinků, zejména myalgiemi. Naopak fluvastatin, jehož biologická dostupnost je relativně stabilní a rovněž vstup do hepatocytu je málo závislý na transportéru OATP1B1, je relativně nejlépe snášen.
Bohužel z krátkodobého efektu vyplývá i nižší hypolipidemický účinek, v době snížené koncentrace statinu dochází k akceleraci syntézy cholesterolu