Článek se zabývá každodenností manuální práce v průmyslové výrobě v první polovině padesátých let. Opírá se přitom o písemnosti, které vznikly v rámci působení svářeče Uničovské strojírny Jana Doležala v uvedeném období jako dělnického dopisovatele olomoucké redakce deníku Práce.
Tyto prameny se dochovaly jako příloha vyšetřovacího spisu arch. č. V-2196 OV někdejší Krajské správy Ministerstva vnitra v Olomouci, a článek je proto koncipován zároveň jako příklad širšího využití archivních materiálů z provenience bývalých bezpečnostních složek.
Požadavky na odpovídající finanční ocenění, vhodné pracovní podmínky, ubytování a v neposlední řadě také na respekt k manuální práci vypovídají o očekáváních, která dělníci ve znárodněném průmyslu spojovali s probíhající společenskou transformací - nastolením tzv. "diktatury proletariátu". Kritické připomínky na adresu vedení závodu, závodní rady či zaměstnanců pracujících tzv. "v kanceláři" zase odkrývají mozaiku různých zájmů, praktik, napětí a konfliktů.
Do nich pak v roli arbitra vstupovaly regionální centra stranického či odborového aparátu a článek tak nabízí rovněž dílčí pohled na distribuci moci a její uplatňování na regionální úrovni.