Abstrakt
Spasticita je častým projevem poškození centrálního motoneuronu, které nastává po traumatu, ischemii nebo hemoragii, v důsledku zánětu, degenerativního procesu či v souvislosti s výskytem nádoru. Klinický obraz tvoří syndrom centrálního motoneuronu, jehož hlavní součástí je kromě zvýšené svalové aktivity také zkrácení svalu a paréza.
Pro posouzení typu a stupně spasticity je nezbytné objektivní vyšetření, k němuž se používají různé klinické škály. Komplexní léčba spasticity vyžaduje multidisciplinární přístup a vytyčení reálných cílů, které je třeba stanovit individuálně.
Cílem léčby není úplné odstranění spasticity, ale zmírnění jejího negativního vlivu, který omezuje aktivity nemocného. Rehabilitace hraje důležitou roli v organizaci péče o tyto pacienty.
Nejběžnějším a také nejjednodušším způsobem léčby spasticity zůstává perorální antispastická léčba. Botulotoxin má výsadní postavení v léčbě fokální spasticity.
U těžké generalizované spasticity je možné podávání intratekálního baklofenu pumpovými systémy. Chirurgické metody jsou určeny pro pacienty s extrémně těžkou spasticitou, která není ovlivnitelná jinými léčebnými metodami