Příspěvek se zaměřuje na náboženské trendy dominující v Česku po roce 1989, které dokládá změnami v regionální diferenciaci věřících vybraných náboženských směrů. Hlavním pozorovaným posunem je úbytek celkového počtu věřících, zejména věřících institucionalizovaných v tradičních církvích.
Naopak k nárůstu věřících dochází u církví evangelikálního směru, což se projevilo ve všech regionech, zejména v jižní části Česka. Po roce 1989 narostl také počet pravoslavných věřících z důvodu imigrace, což je patrné hlavně ve velkých městech a jejich zázemí.
Regionální diferenciace tak potvrzuje trendy sekularizace, deinstitucionalizace a pluralizace náboženské scény Česka po roce 1989, které jsou v posledním desetiletí vysvětlovány jako trendy postsekulární.