Tato práce vznikla doplněním původní práce věnované implementaci směrnice ELD v jednotlivých členských státech (část A). Původní práce se věnovala zejména implementaci definice, tedy věcné působnosti směrnice a částečně i osobní působnosti směrnice (př. rozšíření objektivní odpovědnosti, rozšíření definice provozovatele).
Druhým zkoumaným bodem byla implementace ustanovení směrnice, od kterých se členské státy mohou odchýlit, neboli ustanovení, která jsou dobrovolná (liberační důvody, finanční zajištění). Část B má za cíl doplnit informace týkající se následujících bodů:. Kdo nejčastěji podává podnět (žádost o opatření) - vzhledem k nedostatečnému množství informací bylo alespoň uvedeno, kdo může podnět podat.
Jaké jsou definice ekologické újmy. Jaká je úspěšnost podání - zde zpravidla nebyly k dispozici dostatečné informace.
Konkrétní příklady - zde bylo uvedeno 10 případů, práce zahrnuje i odkazy na další případy. Bylo přistoupeno ke zpracování tohoto doplnění zejména ve státech, u kterých jsou dostupné informace a kde je nejvíce nahlášených škod - tedy v Polsku, Maďarsku a dále v Německu, Spojeném království a Španělsku.