Abstrakt
Cílem příspěvku je představit dokument ve spojení s komiksovým vyprávěním. Žánr tzv. dokumentárního komiksu bude uchopen jako vizuální, narativní a performativní reprezentace, která interaguje s recipientem. Pozornost bude kladena především na využití vizuálních metafor v příbězích. "Neviditelné" stavy mysli a emoce dostávají v komiksu obrazovou formu, která narativ i recepci významově ovlivňuje a tím také analýzu (autobiografického nebo historického) komiksu a vizuálních reprezentací aspektů reálného světa.
Skrze tyto komunikační strategie činí komiks recipienta svědkem událostí, které zobrazuje a vrhá jej do centra dění mezi očité svědky. Dokumenty (např. filmové) a komiksy sdílejí ambice vizuálně reprezentovat vyprávění o historických událostech, zároveň apelují na upomínání a předání zkušeností.
Analýza materiálu by měla zodpovědět především otázku, zda je možné o uvedených komiksech přemýšlet skrze termíny dokumentu? A pokud ano, jak komiksy dokumentují historii? V příspěvku nepůjde přímo o obhajobu komiksu jako svébytného kódu, kategorizace komiksu z pohledu literárního paradigmatu ovšem může zakrývat vztahy, které mají potenciál obohatit naše chápání komiksů jako kulturního projevu. Mým záměrem bude ukázat vzájemný vztah dokumentu a komiksu konstitující oblast zkoumání, spíše než jejich čtení z hlediska literárních rámců.