Abstrakt
Kapitola se zaměřuje na proces distribuce moci ve veřejném prostoru panelového sídliště na pozadí územně rozvojových aktivit. Na příkladech zkušeností z terénního výzkumu a účinky agendy orgánů státní správy, místní samosprávy, rozvojových pracovníků i implementace koncepčních dokumentů budou vysvětleny přínosy a nedostatky agendy zapojování občanů do rozvoje (participace) na jednom pražském sídlišti. Účelem je postihnout přesah k obecným tendencím současných politik rozvoje nejen v prostředí panelových sídlišť v Praze, ale v kontextu globálně šířeného zájmu o zapojování občanů do plánování veřejných prostranství.
Konceptuálně přitom vycházím z předpokladu, že "konflikty", jež ovlivňují podobu veřejného prostoru mezi paneláky, poukazují na to, že sídlištní prostor přestavuje "asambláž", v jejíž struktuře a vývoji se projevují specifické a často neformální procesy přivlastňování, jejichž povaha je konstantně (re)produkována prolínáním kolektivistického dědictví sídlišť a post-transformačního étosu privatismu.