Abstrakt
Při výzkumu v oblasti současné spirituality se zabývám množstvím praxí a technik, které byly - a jsou - tradičně spojovány s představou "změněných stavů vědomí", případně "transu" či "extáze". V tomto článku se snažím ukázat, že uchopování těchto praktik pomocí těchto konceptů ve skutečnosti jejich charakter spíše zastírá.
Neumožňuje totiž postihnout složitou dynamiku mezi prožitky samotnými, jejich interpretací, učením daného spirituálního hnutí, vlivem náboženské skupiny a dalšími aspekty. Právě tato dynamika je přitom podle mého názoru klíčová pro pochopení (nejen) neo-šamanské praxe.
Kromě toho s sebou koncept změněných stavů vědomí, stejně jako obdobné koncepty, nese značnou významovou zátěž a je asociován s množstvím dalších představ, které se přenášejí mezi antropologickým diskurzem a emickým diskurzem současné alternativní spirituality. Každá z těchto stran si přitom dané koncepty přizpůsobuje pro vlastní potřeby, z čehož plynou mnohá zmatení.
I na ně se chci v tomto článku poukázat. Nejdůležitější z představ, implicitně obsažených v těchto konceptech, je podle mého názoru přesvědčení, že všechny tyto techniky fungují obdobně a jsou vzájemně zaměnitelnými způsoby k dosažní totožných prožitků.
S tím já, na základě svého výzkumu, nesouhlasím. Chci proto také popsat specifické rysy techniky šamanského cestování, které ji odlišují od jiných technik užívaných k navození spirituálních prožitků.