Abstract
Dvoření je systém vzorců chování, jehož funkcí je najít, vybrat a přilákat partnera, a tím maximalizovat svůj reprodukční úspěch (Givens, 1978). Během interakce muže a ženy však může docházet k chybnému výkladu některých neverbálních projevů.
Dřívější studie dokazují, že u mužů dochází k chybné interpretaci přátelského chování ženy jako sexuálního zájmu (Schotland, 1988). Cílem této studie je zjistit, zda behaviorální projevy dvoření u žen (Moore, 1985) vyvolávají u mužů a žen větší zájem (delší fixace) než negativní projevy a zda mužští pozorovatelé (M) přisuzují ženám větší zájem o partnera než ženské pozorovatelky (Ž).
Výsledky potvrdily, že neverbálním projevům dvoření věnují muži i ženy více pozornosti než odmítavým projevům. Tento zvýšený zájem může zvyšovat biologickou zdatnost jedince - u mužů se jedná o zvýšení pravděpodobnosti získání partnerky, u žen o zvýhodnění ve vnitropohlavní kompetici.
S tím zároveň souvisí rozdílné vnímání zájmu ženy u mužských a ženských hodnotitelů. Vyšší citlivost pro rozpoznání dvořících projevů u ženských hodnotitelek připravuje ženy na potenciální souboj o partnera.
Zajímavým výsledkem je nižší citlivost při hodnocení odmítavých projevů u mužských hodnotitelů. Na jednu stranu se může jednat o znevýhodnění mužů, kteří nerozpoznají signál nezájmu ze stran potenciálních partnerek a zbytečně tak mohou věnovat svou energii do jejího získání.
Na druhou stranu se může jednat o rozšíření oblasti jejich potenciálních partnerek i o ty, které o ně v první chvíli zájem nejeví - toto může být ze stran žen pouze dočasný stav v rámci testování partnera. Dá se předpokládat vysoká individuální variabilita v rozpoznání těchto projevů napříč jedinci, která souvisí zejména s mírou jejich partnerských zkušeností a atraktivitou hodnocené ženy.
Stejně tak se v rámci výsledků ukázala individuální variabilita mezi produkcí dvořících projevů napříč herečkami. Toto považujeme za hlavní limity této studie.