Abstrakt
Koncept americké výjimečnosti nemá v rámci společenskovědního diskurzu pevně ustálenou a přesnou definici. I proto se v celé řadě textů setkáváme s popisy jako existující a empiricky prokazatelný fenomén, doložitelná institucionální odlišnost, víra opakovaně odvozovaná z náboženských či ideologických pozic, sdílené přesvědčení založené na představě o kulturně-hodnotové jedinečnosti/nadřazenosti, populistický nástroj politických nebo ekonomických elit, základní složka americké národní identity, eventuálně uměle zkonstruovaný národní mýtus.
Američané bývají s odkazem na americkou výjimečnost popisováni jako mimořádný (special) národ, nadřazený (superior) vzor (example) všem ostatním, osudově předurčený samotnou Prozřetelností k naplnění dějinného poslání (mission) či následující prozíravou trajektorii Otců zakladatelů; nebo jako národ vyčleněný/osvobozený (exempt), vymykající se "ustáleným vzorcům historického vývoje", "imunní proti sociálním pokleskům svých předchůdců" a odolný vůči "společenskému úpadku", jemuž nakonec podlehly všechny velké republiky minulosti; případně ve smyslu prvního nového národa (first new nation), jenž si jako první v dějinách skutečně určoval svoje směřování skrze demokratický mechanismus a respekt k lidským právům, občanským svobodám a vládě práva; v neposlední řadě jako národ odlišný (different), který se v komparativní perspektivě zásadně liší (eventuálně v určité fázi lidských dějin významně lišil) v řadě popsatelných kategorií od zbytku světa, zejména od Evropy. Tento text se detailněji věnuje kořenům přesvědčení o americké výjimečnosti jako víře ve vlastní mimořádnost, z hlediska časového vymezení zaměřený na puritánské kořeny a následné proměny konceptu v době války za nezávislost a v průběhu teritoriální expanze první poloviny devatenáctého století.