Svaz výzkumných ústavů zemědělských v Československé republice byl institucí, která se po 25 let snažila koordinovat a provádět zemědělský výzkum pomocí ustanovených komisí. To z něj a jeho členů činní instituci vhodnou pro poznání právě této "nitě" kontinuity navázané na vědu a její koordinaci.
Tato studie by měla přiblížit tuto dosud nezpracovanou instituci a osudy některých jejich členů. Svaz navazoval na starší organizace a byl kamínkem v mozaice organizací věnující se zemědělskému výzkumu.
Organizoval zemědělský výzkum formou komisí, které se zabývaly, jak exaktním, tak humanitním výzkumem. Snažil být se koordinační platformou, na které se setkávaly a interagovaly výzkumné ústavy, ale i jednotliví odborníci.
Na jeho půdě vznikaly zajímavé komplexní projekty např. projekt týkající se geonomických map. Svaz rovněž popularizoval a zprostředkovával vědecké informace jak formou tištěných medií, tak i rozhlasu.
Vznikl za první republiky a těšil se přízni vlivné Agrární-Republikánské strany, ale dokázal přežít i za třetí republiky a po únoru 1948. Jeho poválečné období, kdy se do něj integrovaly i Slovenské výzkumné zemědělské ústavy společně s rozvojem resortního výzkumnictví představovalo jeho maximální rozsah.
V poválečném období se také významnou měrou podílel na přípravě Dvouletého výzkumného plánu. Svaz se aktivně prostřednictvím komise podílel i na přípravě reformy zemědělského výzkumnictví.
Jeho zánik pak byl součástí likvidace starších vědeckých institucí a jejich nahrazování v rámci nové koncepce organizace vědy.