Většina prací týkajících se Kongresu USA klade v otázce procedur jasný contrast mezi Sněmovnu reprezentantů a Senát. Na Sněmovnu je nahlíženo jako na čistě majoritní komoru, přičemž senátní procedury naopak dávají velká práva individuálním senátorům.
Tento příspěvek poukazuje na skutečnost, že tato formálně odlišná procedurální prostředí jsou využívání k dosažení stejného cíle: limitování příležitostí k hlasování a předkládání pozměňovacích návrhů na plénu, které by potenciálně mohly uškodit zákonodárcům v jejich kampaních za znovuzvolení.