Abstrakt
Jan Handrik-Ćěsla (1840-1915), lužickosrbský student malostranského německého gymnázia a chovanec Lužického semináře v Praze, psal verše v hornolužické srbštině a překládal z české literatury, mimo jiné i frašku Rohovín Čtverrohý Václava Klimenta Klicpery; volba této hry bez ženských rolí pomohla ke zrodu divadla v konzervativní lužickosrbské společnosti, silně zaujaté proti vstupu žen na divadelní prkna. Pětr Dučman (1839-1907), lužickosrbský student pražské lékařské fakulty, připsal prolog vysvětlující program a cíl lužickosrbského divadla.
Vůbec první představení v lužické srbštině se konalo 2. října 1862 v hornolužickém středisku Budyšíně; jeho úspěch pomohl zdolat předsudky a založil lužickosrbskou divadelní tradici. Pětr Dučman pak v Praze dokončil studium medicíny a stal se primářem v budyšínské nemocnici; Jan Handrik-Ćěsla po maturitě také vystudoval pražskou lékařskou fakultu a jako praktický lékař působil až do smrti ve středočeském městečku Neveklově