Článek se zabývá konceptem šamanské komunikace s "Jiným Světem". Začátek článku klade důraz na nesamozřejmost terminologie "šaman" a "šamanismus", jelikož se jedná z velké části o akademickou konstrukci.
Dále je shrnut odkaz tří největších šamanovelsitů: Mircei Eliada, Carlose Castanedy a Michaela Harnera s důrazem na otisk jejich myšlenek v současné šamanské praxi. Je tedy zmíněn koncept šamanské extáze, třídimenzionálního světa nebo povaha silových zvířat.
Tyto koncepty jsou následně porovnány s praxí sou časných českých šamanů - mých informátorů. Na závěr článku se snažím argumentovat, že ačkoli mnoho ze zmiňovaných konceptů byly původně jen návrhy a domněnky šamanovelistů, v současné spirituální praxi dnešních šamanů nalezly svůj druhý domov a staly se konstitutivní součástí jejich duchovního života.