V tomto příspěvku se autor zabýval ustanovením ZOHS, které v minulosti upravovalo složku zavinění, jeho legislativní změnou a tím, jak se Úřad a správní soudy s posouzením subjektivní stránky vypořádaly. Zaměřil se rovněž na ustanovení evropského práva obsahující prvek zavinění ve vztahu k porušení unijních pravidel hospodářské soutěže a na to, jaký postoj k této problematice zaujala Komise, Úřad a unijní a české soudy.
Nastínil také nejednoznačnosti a rozpory, které při různých modelových situacích mohou nastat mezi stávající judikaturou a konceptem odpovědnosti za narušení hospodářské soutěže používaným na unijní úrovni.