POSOUZENÍ AKTIVITY HRÁČŮ V ZÁVISLOSTI NA VELIKOSTI HRACÍ PLOCHY A POČTU HRÁČŮ V MLÁDEŽNICKÝCH KATEGORIÍCH LEDNÍHO HOKEJE
Abstrakt
Naším cílem bylo porovnat počet vystřelení, zásahů brankáře, pokusů o přihrávku, úspěšných přihrávek, délku vedení kotouče, situací 1-1, faulů a gólů v minihokeji v závislosti na velikosti hrací plochy a počtu hráčů. Byla také zodpovězena otázka: Jaká je nejvhodnější organizace hry a velikost hrací plochy na základě poměrově nejvyššího součtu sledovan ých herních činností? Na základě 40 videozáznamů utkání hráčů ročníku 2007 byly analyzovány sledované herní činnosti.
Ty byly porovnány v rámci jednotlivých organizací hry a struktur hrací plochy, určena statistická významnost jednotlivých rozdílů. Hrubé skóre bylo převedeno na standardizované skóry, T-body.
Na základě hodnot T-bodů byla určena nejvhodnější velikost hrací plochy a počet hráčů pro efektivní zdokonalování námi sledovaných herních činností. Na základě analýzy herních činností při minihokeji v závislosti na organizaci hry a struktuře hrací plochy bylo zjištěno, že nejvyšší využití frekvence užití míry vybraných herních činností nastává pro hráče mladšího školního věku při hře 3-3 na poloviny plochy.
Dále byla zjištěna efektivita rozvoje jednotlivých herních činností při dané organizaci a struktuře. Také byla zjištěna statistická významnost jednotlivých rozdílů četnosti užití herních činností při jednotlivých organizacích hry a strukturách hrací plochy, kdy 12 ze 48 rozdílů bylo statisticky významných.