Abstract
Příspěvek je prezentací jedné z interpretačních kapitol dizertační práce na téma vzájemného propojení otázky osobní identity a motivů jídla v současné české próze. V případě románu "Do tmy" Anny Bolavé jako interpretační klíč k této problematice poslouží metafora anorexie, kterou požívám jak v návaznosti na Leslie Heywood, která sleduje "anorektickou logiku", "anorektickou estetiku" a "anorektický způsob uvažování" v modernistické literatuře, tak s odkazem na fenomén anorexia mirabilis, což nachází opodstatnění v autostylizaci Anny Bartákové do role "nadzemské" bytosti, víly.
Ve svém příspěvku se zaměřím také na možné intertextuální vazby románu, zvolenou formu nespolehlivého vyprávění či význam opakujících se motivů (např. tma, modrá barva, půda).