Příspěvek vychází z výsledku výzkumu mluveného rozhlasového zpravodajství 2. poloviny 20. století. Této problematice dosud nebyla věnována soustavná pozornost, přitom je to jedna ze základních forem sdělování realizovaná spisovným jazykem s akcentem na neutrálnost vyjadřovacích prostředků po stránce stylové i emocionální.
Z uvedených důvodů je vhodným východiskem pro výuku. Nejprve se podává přehled zpracování problematiky v odborné literatuře a ve středoškolských učebnicích.
Na to navazují způsoby využití zpravodajství pro komunikační výchovu a metodám práce, zaměřené na analýzu i produkování zpravodajských pořadů.