Abstract
Příspěvek vychází z výsledku výzkumu mluveného rozhlasového zpravodajství 2. poloviny 20. století. Této problematice dosud nebyla věnována soustavná pozornost, přitom je to jedna ze základních forem sdělování realizovaná spisovným jazykem s akcentem na neutrálnost vyjadřovacích prostředků po stránce stylové i emocionální.
Z uvedených důvodů je vhodným východiskem pro výuku. Způsobu jejího využití pro komunikační výchovu a metodám práce se věnuje druhá část příspěvku, zaměřená na analýzu i produkování zpravodajských pořadů.