Abstrakt
Vlastnické právo jakožto ústavně garantované právo lze nuceně omezit jen za určitých podmínek. Jednou z takových podmínek je dle článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod České republiky, stejně tak i dle článku 20 odst. 4 Ústavy Slovenské republiky to, že takové omezení je možné pouze ve veřejném zájmu.
Veřejný zájem však představuje neurčitý právní pojem, který právní normy nedefinují. V každém konkrétním případě proto musí příslušný orgán vždy náležitě zkoumat a posoudit, zda zde veřejný zájem existuje.
Příspěvek se proto zabývá tím, jak je pojem veřejný zájem v praxi vymezován. Cílem příspěvku je představit, jak je na veřejný zájem v souvislosti s nuceným omezením vlastnického práva nahlíženo v rámci soudní judikatury, a to nejen dle judikatury české a slovenské, ale i z pohledu judikatury Evropského soudu pro lidská práva.