Důsledkem těžké intoxikace oxidem uhelnatým (CO) je hypoxemické a histotoxické poškození. Účinkem CO na myokard vznikají tranzitorní globální i segmentární poruchy kinetiky levé či obou komor srdečních a je popisován proarytmogenní efekt. Stresová kardiomyopatie je charakteristická dočasnými lokalizovanými poruchami kinetiky, nejčastěji v oblasti apikálních segmentů levé komory srdeční, méně časté jsou izolované poruchy kinetiky středních či bazálních segmentů či postižení obou komor.
Předkládáme případ 34-letého muže, který byl přijat na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) po intoxikaci oxidem uhelnatým v suicidálním pokusu. Echokardiograficky byla v úvodu zjištěna těžká systolická dysfunkce obou srdečních komor.
Levá komora srdeční vykazovala akinezu středních segmentů a částečně zachovanou kinetiku apikálních a bazálních segmentů. Přes rozvoj těžkého kardiogenního šoku byl stav terapeuticky zvládnut umělou plicní ventilací, normobarickou oxygenoterapií a dočasnou léčbou katecholaminy.
Do 2 týdnů se kompletně reparovala systolická funkce obou komor a nedošlo k trvalé hypoxické lézi CNS. Stav připouští možnost souběhu toxické kardiomyopatie při otravě oxidem uhelnatým s takotsubo kardiomyopatií jako somatického důsledku dlouhodobé zátěže, která mohla vést až k suicidálnímu pokusu.
Literární data naznačují, že stresová i toxická kardiomyopatie po otravě CO se často vyskytují současně, neboť jejich patofyziologické mechanismy se do určité míry překrývají. Obě klinické jednotky mají po překlenutí akutní fáze dobrou prognózu.