Abstrakt
200 let uplynulo od 28. března 1811, kdy se ve vsi Cerklje (Zirklach) v Kraňsku narodil Franz Köstl; promován na univerzitě v Padově (1835); pracoval jako lékař v severní Itálii (1835-1843), sekundář ústavu choromyslných ve Vídni (1844), primář téhož ve Štýrském Hradci (1845, habilitován 1847) a ředitel téhož v Praze - největšího a nejvyspělejšího v monarchii (1852); průkopník konceptu celostátní akce proti endemickému kretenismu (1855); zkoumal vliv horečky při variole na progresivní paralýzu (1856) - průkopník pyretoterapie v psychiatrii; rozšířil kapacitu pražského ústavu choromyslných adaptací bývalého kláštera servitů Na slupi pro léčbu prací (1860); vůbec první profesor psychiatrie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1864); penzionován pro chyby v administrativě (1869), přednášel však do roku 1871; prozatímní ředitel ústavu choromyslných ve Štýrském Hradci (1872); na odpočinek (1873); zemřel ve Štýrském Hradci 7. prosince 1882. Některá dosud neznámá data nalezená v archivech jsou zde předkládána k zaplnění mezer v biografii jeho ženy, malířky Terezie, a odhalení příbuzenství proslulých vědeckých rodů Lippichů, Čermáků a Coriů, jež přivodil Köstl, když osiřelou rodinu svého švagra vzal s sebou do Prahy.