Příspěvek se zabývá problematikou kontradiktornosti v civilním sporném řízení. Autor nejprve krátce analyzuje diferenční kritérium sporného a nesporného řízení, neboť procesem kontradiktorním není pouze řízení sporné, ale také řízení nesporné.
Kontradiktornost bývá již tradičně chápána tak, že v procesu musí být vše podrobeno debatě, rozpravě účastníků, kteří mají právo vyjádřit se ke všem skutečnostem a ke všem důkazům (v některých právních řádech i ke všem právním argumentům). Autor upozorňuje rovněž na skutečnost, že není správné ztotožňovat kontradiktornost ve sporném procesu s projednací zásadou.
V závěru autor shrnuje získané poznatky na základě provedeného rozboru problematiky.