Nová chimérická molekula ACE2 Fc poskytuje dlouhodobou kontrolu hypertenze a ochranu orgánů u myších modelů systémové aktivace systému renin-angiotenzin : komentář
Abstrakt
Nemocní s CKD jsou ve vysokém riziku KVO, přičemž se odhaduje, že nemocní s eGFR okolo 10 ml/min/1,73 m2 mají čtyřnásobně vyšší riziko vzniku KVO než nemocní s eGFR kolem 60 ml/min/1,73 m2.5 Není tedy pochyb o tom, že intenzivnější snížení hodnot zejména LDL-C alirokumabem může být pro tyto nemocné větším přínosem než samotná léčba statiny a/nebo ezetimibem. Jak ukázala výše zmíněná metaanalýza, není přítomnost KVO s redukcí eGFR spojena s menším účinkem léčby alirokumabem a také nemá více nežádoucích účinků než samotná léčba statiny a ezetimibem.
Je také bezpečná s ohledem na případný akutní pokles eGFR a výskyt renálních příhod (např. progrese do terminálního stadia selhání ledvin [ESRD]) - ve všech studiích k nim docházelo tak zřídka, že z nich nelze vyvozovat žádné závěry. Léčba ale nebyla podávána u nemocných s pokročilejšími stadii CKD (eGFR < 30 ml/min/1,73 m2 a nemocní s ESRD), u nichž nepochybně hrozí vyšší riziko jak KVO, tak i případných komplikací spojených s léčbou.
Na druhé straně se nepředpokládá, že by pokles GFR nějakým způsobem ovlivňoval metabolismus alirokumabu, jelikož jde o monoklonální protilátku, a to i přesto, že PCSK9 se exprimuje v ledvinách.