Abstrakt
Českobratrská církev evangelická, největší z protestantských církví působících v českých zemích, si v roce 2018 připomíná sto let od konání generálního sněmu, který v prosinci 1918 vyhlásil sjednocení česk ých evangelíků, reformovaných i luteránů, v jednu církev. Autor ve svém článku popisuje okolnosti vzniku Českobratrské církve evangelické přetvořením předlitavské evangelické církve, přičemž se soustředí na období let 1917 až 1922.
Vyzdvihuje klíčový význam ústavního odboru, který v letech 1917 až 1919 radil vrcholným představitelům hnutí českých evangelíků v právních a organizačních záležitostech. Autor zastává názor, že navzdory vědomým projevům právní diskontinuity je církevní zřízení Českobratrské církve evangelické z roku 1922 výsledkem přirozeného vývoje předlitavského evangelického církevního zřízení, nikoliv revolučním počinem.