Charles Explorer logo
🇨🇿

Specifika lipidového metabolismu u pacientů s mentální anorexií

Publikace na 1. lékařská fakulta |
2018

Abstrakt

Mentální anorexie (anorexia nervosa, AN) je komplexní psychiatrická porucha s vysokou morbiditou a mortalitou, která se nejčastěji manifestuje během dospívání. Tato porucha příjmu potravy je typická omezením energetického příjmu s cílem snížení tělesné hmotnosti a chorobným strachem z váhového přírůstku, spojeným s poruchou vnímání vlastní hmotnosti a tvaru postavy.

Kromě energetické restrikce a excesivního cvičení, které jsou charakteristické pro restriktivní typ AN, mohou být zapojeny i další mechanismy vedoucí ke snížení tělesné hmotnosti, jako je cíleně vyvolávané zvracení, zneužívání laxativ nebo diuretik (purgativní typ AN). Prevalence AN v ekonomicky vyspělých zemích (USA, EU) se odhaduje na 0,2 - 0,8 % s poměrem žen k mužům 10:1.

Až u třetiny nemocných se vyvíjí terapeuticky rezistentní forma, která až v 15 - 20 % případů může vést kpředčasnému úmrtí. Pacienti s mentální anorexií představují klinický model prostého hladovění s řadou endokrinních, metabolických, hematologických, muskuloskeletálních a nutričních abnormalit.

Malnutrice u pacientů s AN se vyznačuje zmenšením tělesných zásob tukové tkáně, ale i kosterního svalstva, v kombinaci se zhoršenými biologickými funkcemi (svalová slabost, kognitivní deficit, porucha obranyschopnosti) bez přítomnosti systémového zánětu. Dochází k poklesu bazálního energetického výdeje.

Mezi rizikové faktory AN patří úzkostné poruchy či obsedantní rysy v dětství, environmentální faktory (vliv historického a kulturního prostředí), stejně jako genetické a fyziologické faktory (zvýšené riziko bipolámí afektivní poruchy a depresivních poruch v rodinách s AN, speciálně purgativního typu; zvýšený výskyt AN u monozygotních dvojčat ve srovnám s dizygotními dvojčaty). Častější je rozvoj AN u pacientů s diabetem 1. typu. Předpokládá se, že genetické faktory ovlivňují riziko vzniku AN, psychosociální a interpersonální činitelé mohou spouštět manifestaci onemocnění, zatímco neurální síť stabilizuje chorobný stav.

Nemocní s AN vykazují během fáze hladovění hematologické abnormality (anémie, trombocytopenie, leukopenie s relativní lymfocytózou), metabolické poruchy (dyslipidémie s fenotypem HLP Ila, pokles koncentrace minerálních látek, vitamínů a stopových prvků - zejména K, Mg, P, ale i Ca, Zn, thiaminu, vit. A, B2, Bí a C), endokrinní abnormality (syndrom nízkého T3I a tyroxinu, vzestup reverzního trijódtyroninu, hyperkortikalismus) a další abnormality (kardiomyopatie, arytmie, hypotermie, hypotenze, hepatopatie, útlum funkce kostní dřeně, osteopénie, primární či sekundární amenorrhea, neuropatie a další).

U 13 - 38 % pacientů s AN se rozvíjí osteoporóza. U pacientů, kteří si vyvolávají zvraceni, se může rozvinout metabolická alkalóza a hypochloremie.

Naopak u pacientů, zneužívajících laxativa, se může rozvinout hypokalemická a hypochloremická metabolická acidóza. Ve fázi nutriční podpory může docházet k rozvoji deficitu minerálních látek (zejména P, K, Mg, Ca), až k obrazu realimentačního syndromu.