Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na duchovní vnímání sakrální krajiny v Ústí nad Labem a v Ústeckém kraji, tedy v oblastech, které jsou dlouhodobě řazeny mezi nejméně religiózní v rámci České republiky. Cílem je zhodnocení percepce krajiny očima mladých osob v Ústeckém kraji - se zaměřením na jejich duchovní představy a preference související s konkrétními místy.
Text diskutuje tři hlavní, navzájem propojená témata týkající se percepce krajiny v Ústeckém kraji. Prvním tématem je sakrální krajina spojená s vnímáním duchovních a osobně důležitých míst, dále je řešena percepce krajiny v rámci konceptu scénických silnic a třetím cílem je přiblížení vnímání sakrálních a duchovních prvků krajiny, jako jsou kostely, kaple, lesy, vyvýšená místa v krajině, ale i pietní místa sloužící jako památníky obětem dopravních nehod.
Bylo využito dotazníkového šetření, které zkoumá duchovní postoje mladých osob studujících geografii v Ústí nad Labem. Výsledky přibližují duchovní postoje vůči konkrétním místům za splnění podmínky velmi nízké deklarované religiozity a přinášejí přehled míst a pocitů s nimi spojenými.
Výsledky zároveň poukazují na specifické a relativně výrazné duchovní vnímání určitých krajinných prvků mladými lidmi působícími v Ústeckém kraji.