K tomu, abychom se mohli dosyta a podle našich představ najíst, je nutné propojit celou řadu míst na celém světě, a to nejen mezi sebou navzájem, ale také pomocí sítí zainteresovaných lidí (pěstitelů, překupníků, dopravců, výrobců, prodejců). Jídlo tak vytváří jakési "povrchy" či "krajiny" (v angličtině foodscapes), které mohou být tak malé jako náš talíř a jídelní stůl, nebo naopak dosahovat výrobních a obchodních aktivit nadnárodních'fi rem (např.
Nestlé), tedy globálního rozměru.