Československo bylo jednou z první zemí, kde byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba, a to zákonem ze dne 19. prosince 1918. Stať analyzuje názory českých národohospodářů konce 19. století (K.
Adámka, A. Bráfa, A.
Rašína) a začátku 20. století (K. Engliše, J.
Grubera) na zákonné zavádění osmihodinové pracovní doby. Diskuse se nejprve vedly ve smyslu přípustnosti regulace.
Od počátku století 20. se již nepochybuje o nutnosti zákonné úpravy; i pod vlivem zahraničních zkušeností se analyzují jednotlivé ekonomické a sociální dopady zkrácení pracovní doby dělníků.